Zkušenosti ze zahraničních kampusů #2

Druhé pokračování seriálu o zkušenostech studentů, kteří měli šanci poznat kampusy vysokých škol v zahraničí. Jejich poznatky vám možná pomohou získat představu o tom, jakou změnu byste si v Kampus Dejvice vlastně přáli. Stále totiž probíhá sběr vašich nápadů a připomínek k plánované revitalizaci kampusu. Dotazník můžete vyplnit zde do 31.března.
Pokud vás níže sepsané články podnítí alespoň k zamyšlení nad Erasmem, budeme z toho mít také velkou radost. Studium v zahraničí je totiž jednou z nejlepších praxí, kterou si student může zvolit.

Handong Global University

Kateřina Kleinová (VŠCHT)

V kampusu Handong Global University v Jižní Koreji jsem strávila jeden semestr (a to při vypuknutí pandemie Covid-19). I přesto, že potenciál kampusu nebyl plně využit, skýtal mnohé zajímavé možnosti k vyžití a věřím všem, kteří mi tvrdili, že nemají důvod kampus opustit (téměř) jak je rok dlouhý.

Kampus se nachází v odlehlejší části města Pohang, tudíž jediným spojením s městem je jedna linka autobusu, případně vlastní vozidlo. Nicméně kampus jako takový poskytuje prakticky vše, co je pro život nezbytné. Střed celého kampusu tvoří obří atletický ovál s fotbalovým hřištěm a menšími basketbalovými hřišti, vedle něj pak stojí velký komplex kantýn, restaurací a obchodů všeho druhu (od papírnictví přes večerky, second-hand s oblečením, až po kadeřníka). Dále se zde nachází velké pódium pro nejrůznější venkovní vystoupení a akce, grilovací „boxy“ (několik od sebe oddělených míst s grilem a kamennými stoly a lavičkami) a velké parkoviště pro auta. Celý tento komplex pak odděluje vzdělávací kampusovou část a část s ubytovacími jednotkami.

Akademické části kampusu dominuje univerzitní kaple, dále jsou zde všechny administrativní a vzdělávací budovy – starší výstavba je v červené cihle, novější pak velké prosklené prostory. Celá část tak má jakýsi anglický nádech, včetně parku a fontány ve středu. Kromě velkého prostoru ke studiu v rámci knihovny je zde i velké množství coworking space a pár kaváren pro práci či studium. V zadní části této části kampusu se pak nachází rovněž ubytování pro pedagogy a střední a základní škola pro jejich děti – na školním hřišti je pak možno využít volejbalového kurtu. Celé této části dominují sakury (podobnost čistě náhodná?) a zejména obrovské množství travnatých ploch a laviček k posezení (případně pořádání společenských akcí, když není Covid, že?).

Co se týče ubytovací části, opět jsou budovy ve značně „anglickém stylu“ – odděleny podle preferencí studentů. V jedné z budov se pak nachází obří posilovna, hudební místnost (klavíry, kytary apod.) a velké množství studijních buněk, kde lze buď pracovat na skupinových projektech nebo studovat samostatně. Za kolejemi je pak možnost vyjít kterýmkoliv směrem do lesa na procházku či běh.

Přestože kampus není až tak veliký (rozhodně ne větší než celý kampus Dejvice), prostor je od začátku výborně koncipovaný a poskytuje studentům přesvědčivé důvody, proč v kampusu zůstávat a trávit zde hodně času. Rozšíření sportovních možností v kampusu by jistě prospělo i Kampusu Dejvice, ať už by se jednalo o jednoduché věci jako např. street workoutové hřiště, lezecká stěna či multifunkční sportovní hřiště. Dalším prostorem pro zlepšení vidím rozšíření možností pro networking – ať už se jedná o kavárny, případně coworking space, nebo neformální setkání například právě u grilovacích boxů.

Moc se těším na to, co může vzniknout v dejvickém Kampusu a snad se některá z myšlenek výše povede realizovat!

Kampus Erasmus University

Magdaléna Dušková (FSV UK)

Kampus v Rotterdamu není prvoplánově hezký. Každá budova působí jak z jiného století a na první pohled místa propojují snad jen tisícovky studentů pobíhajících mezi nimi. Tento pocit vás však po chvilce opustí. Vždyť nakonec vůbec nejde o to, že jsou humanitní vědy těžký brutáč a právníci zase sídlí v hypermoderní prosklené budově. Fungování prostoru jako celku je o něčem úplně jiném.

Kampus je vybavený úplně na všechno, místní Spar nabízí od relativně levné svačiny až po pivo a cigarety. Pokud se chcete rozšoupnout, pro oběd si můžete zajít do obrovského food courtu, kde si vyberete asi ze sedmi restaurací. Od toastů až po sushi bowls. Pro fanoušky veganského jídla je zase místní Sustainable Hub, který nabízí skvělé obědy za pár euro. Pokud si chcete užít luxusnější prostředí (a méně dobré kafe), můžete zajít do restaurace přilehlé k místnímu konferenčnímu prostoru. V létě je venku stánek se zmrzlinou a čas od času přijedou i jiné dobroty, například vyhlášené holandské krokety.

S přáteli můžete trávit čas buď v jakékoli budově (všechny mají četné hangout spoty), ve food courtu nebo (když se vám poštěstí a je hezky) venku. Venkovní prostory jsou skvěle vybavené, až jako kdyby místní architekti zapomněli na to, že v Rotterdamu 80 % času prší. Ke kampusu přiléhá park s jezírky a kachnami. Nechybí samozřejmě ani sportovní areál s tenisovými kurty, prostory na tanec a jógu a obrovská posilovna. Letní kino a všudypřítomné lavičky se stoly jsou samozřejmostí. Co mě překvapilo (hned po Sparu) nejvíc, je rozhodně kadeřnictví, bikeshop a levná hospoda (levnější než kdekoli ve městě) přímo v centru kampusu. Příjemné samozřejmě je i obrovské papírnictví, kde můžete koupit téměř cokoli. Knihovny má Erasmus University oficiálně dvě, míst na učení je však mnohem více. Je zcela normální, že si studenti najdou prázdnou seminární místnost a celý den tam například trénují prezentaci.

Univerzita pravidelně pořádá v kampusu festivaly, soutěže, sportovní dny a bůh ví, co dalšího. Pro mě byl zdaleka nejzajímavější Den pro udržitelnost, kdy byl kampus plný stánků a lidé soutěžili například o pevné kelímky na kafe nebo o jídlo v Sustainable Hubu. Celé to provázela osvěta. Už jen to, kolik lidí se zapojuje do místního hubu pro udržitelnost, je pro mě (z Univerzity Karlovy) něco nepředstavitelného. My, když jsme chtěli alespoň vzdáleně zaujmout vedení univerzity, museli týden okupovat rektorát. V Holandsku ekologické aktivisty naopak škola přímo podporuje. Dejvický kampus mi je velmi blízký, zejména díky své knihovně. Je však pravda, že venkovní prostory jsou zcela nevyužité, hlavně tedy travnatý povrch. Tam by se skvěle hodil například kurt na beachvolejbal nebo půjčované pálky na badminton. Co mi však v Dejvicích chybí nejvíc je vegetariánské jídlo. Ačkoli má Cafe Prostoru denní menu, často mi ta nabídka nepřijde dostatečná. Nehledě na to, že se díky monopolnímu postavení ani nemusí snažit službu zlepšit (teď samozřejmě mluvím o předpandemické situaci – thoughts and prayers).

Lidé potřebují více míst na setkávání, více alternativ, kde si to kafe vypít. Zároveň si myslím, že by kampus oživilo právě například letní kino a více venkovního programu (hudba, workshopy…). Rozhodně si myslím, že by byla na místě i vlastní alternativa Sustainable Hubu. Zájem o problematiku životního prostředí se nakonec na kampusu také podepíše, i na chování lidí v něm.